Cikán - potulná osoba práce se štítící

     Takto byl dnešní Rom úředně veden za doby První republiky. Je zajímavé, že tehdy to nebylo považováno za rasismus, ale pojmenování pravdy. Pojďme se spolu podívat na cikány tehdejší doby a na konci se prosím zkuste zamyslet, co se za téměř 90 let změnilo.

     Cikán byl něco jiného než teď. Nebyli chápáni dle rasy, ale dle toho, jaký život vedou. Cikán se v té době ztotožňoval s pojmem - ZLODĚJÍČEK, LHÁŘ A PODVODNÍK. V té době, bavíme se o letech 1920 - 1930, žili cikáni hlavně na venkově, do měst se báli. A proto proti nim zbrojili hlavně venkované vlastnící jakýkoliv majetek.

    "Buďto cikáni podrobí se naši morálce, naší civilisaci, našim občanským principům, nebo není a nemůže být pro ně u nás více místa. Potulný život jako semeniště mravní zkázy a jako nebezpečí majetku a života musí býti likvidován," prohlásil v roce 1927 poslanec za agrární stranu.

     Takto ostré prohlášení přišlo za stavu, kdy byl počet cikánů v naší zemi, dle oficiálních výpočtů, 579. Již o pár let dříve přišla první známá proticikánská petice (rok 1919), která obsahovala od našich předků následná opatření:

     - internování v domovských obcích a zde přidrženy k práci

     - aby se na ně četnictvo více zaměřovalo

     A na konci této petice stálo: Neboť je jisto, že cikáni živi jsou jen z krádeží a lupů.

     Jak je vidno, již v té době byla majoritní většina obyvatelstva pohoršena nad přístupem cikánů ke klasickým hodnotám a pravidlům toho času. Netýkalo se to jen naší země, ale i celé Evropy a tak spousta států vydala zákony, které měly rostoucí kriminalitu zastavit. Československá republika měla v tomto ohledu zákon nejpřísnější. Obsahoval například tyto body:

     - cikáni smějí kočovat jen s úředním povolením

     - nesmějí mít u sebe zbraně

     - města a obce mají právo zakázat vstup na svá území

      V dnešní době by byl tento zákon jistě nazván jako silně diskriminačním a omezujícím svobodu člověka. Nicméně je dobré podotknout, že pod tímto nařízením, byl podepsán i sám Masaryk. Mezi obce či města, která se rozhlodla použít tento zákon patřila Praha, Luhačovice, Mariánské Lázně a další. Město Poděbrady to dokonce odůvodnilo následovně:

     "Potulné cikánské tlupy využívají s oblibou význačných dnů a lázeňských slavností, způsobují výtržnosti, obtěžují a drze vystupují…“

     Nabídl jsem Vám pohled, který měla jak naše vláda, tak i majoritní společnost, na cikány za doby První republiky. Od té doby uplynulo již přibližně 90 let a má otázka je následující:

     Změnilo se něco?

     Dovolím si odpověď z mé strany - na chování cikánu, dnes už Romů, se nezměnilo nic, spíše se to ještě zhoršilo. A místo toho, aby naše vláda jakkoliv pomohla, cpe peníze organizacím, které se již desítky let snaží cikány změnit, ale jediné, co se jim daří, je dělat z Čechů rasisty a dál sosat státní příjmy. Inu, zlatá První republika…

 

Autor: Martin Pipek | středa 8.10.2014 12:11 | karma článku: 42,53 | přečteno: 4328x
  • Další články autora
  • Počet článků 201
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3583x
Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl. Za vola se nepokládám, ale to neznamená, že jím pro někoho nejsem.